NAUČNÁ STEZKA VINCENZE PRIESSNITZE

HLAVNÍ BODY:
LÁZNĚ JESENÍK (konečná bus) – PRAŽSKÝ PRAMEN –BEZRUČŮV PRAMEN –RUMUNSKÝ PRAMEN – JITŘNÍ PRAMEN –ENHUBERŮV NÁHROBEK –POLSKÝ PRAMEN – POD ENHŮBEROVÝM NÁHROBKEM – LÁZNĚ JESENÍK (konečná bus)

Celková délka trasy je 7 km

Nadmořská výška hlavních bodů:
Lázně Jeseník- konečná bus – 620 m
Pražský pramen – 605 m
Bezručův pramen – 620 m
Rumunský pramen – 700 m
Jitřní pramen – 765 m
Enhuberův náhrobek – 730 m
Polský pramen – 705 m
Pod Enhůberovým náhrobkem – 690 m
Lázně Jeseník- konečná bus – 620 m

Popis:stezka Vincenze Priessnitze je součástí Priessnitzových lázní (Lázně Jeseník) a nabízí slavnou historii přírodního vodního lázeňství. Na sedmi kilometrech nalezneme patnáct pramenů a jiných památek s příběhem zakladatele Vincenze Priessnitze. V blízkém okolí lázní vyvěrá ze země kolem 80 pramenů. Trasa je nenáročná a nabízí příjemnou relaxaci. Na stezce je umístněno 9 informačních panelů popisující historické období dané oblasti. Na panelech jsou informace o tom, jak místa původně vypadala od založení prvního vodoléčebného ústavu na světě v roce 1822 chudým sedlákem Vincenzem Priessnitzem. Celá trasa je značena symbolem modré vodní kapky (dejme pozor na záměnu podobného značení, ale se symbolem sněhové vločky). Trasa začíná u konečné zastávky autobusu v Lázních Jeseník. Vydáme se podél sportoviště sv. po asfaltové cestě a na konci sportoviště jsme téměř u prvních dvou pramenu, Slovanský a Žofiín pramen. Odtud pokračujeme dolů na naše značení a po 300 m jsme u Pražského pramenu. Pokračujeme zalesněným úsekem po pěšině až k asfaltové cestě, zde odbočíme doprava a po cca 30 m doleva opět po pěšině vzhůru k trojprameni Adéla, Flóra, Adolf. Tři kamenné studánky s malou vydatností a původní kamenná stavba, ale dnes pouze čelní kamenná stěna s obvodovými základy. Pokračujeme po pěšině k rozcestníku Bezručův pramen (pramen Anna, Bezručův pramen) místo pro krátký odpočinek a relaxaci v nově zbudovaném altánku. Bezručův trojdílný pomník (1846) je postaven z mramoru na náklady pruských pacientů, a proto dostal přívlastek pruský. Po krátkém odpočinku nás čeká náročnější část naší trasy s prudším stoupáním a posléze kamenitá cesta, která nás dovede k Rumunskému pramenu. Bohatě zdobený pomník (1888) u pramene ze supíkovického mramoru patří k nejkrásnějším a nejcennějším v lázeňském areálu. Pokračujeme příjemnou lesní pěšinou k prameni Vilémův a Smrkový a k rozcestníku Jitřní pramen, samotný pramen se nachází kousek od rozcestníku. Odtud nás čeká 600 m pozvolného klesání k rozcestníku Enhuberův náhrobek. Přejdeme přes lesní cestu dolů a příjemnou lesní pěšinou dorazíme k Polskému pramenu, kamenný základ s mramorovým pomníkem, založený v roce 1868 polskými návštěvníky. Nyní nás čeká poslední nenáročný úsek cesty kolem několika pramenů (Josefův, Mariin, Drahuščin).